STRUČNÁ HISTORIE MOJÍ PŘÍMÉ LINIE



Nejstarší předek – Jan Zavoral (okolo 1690 – 1766)

Nejstarším potvrzeným předkem mojí přímé linie je Jan Zavoral z Lubné čp. 132 (nyní 146). Jan se mohl narodit někdy kolem roku 1690 v Lubné. O Janovi víme, že se v roce 1723 oženil s Kateřinou Vrabcovou, dcerou Václava Vrabce ze Sebranic. Jan a Kateřina spolu měli tři děti: Františka (*1726), Jana (*1729) a Kateřinu (*1733). Dospělosti se však dožili pouze František a Kateřina. Jan zemřel mladý ve věku 16 let.
Na jaře roku 1732 koupil Jan od Matěje Beneše usedlost číslo 132/146 známou jako Zimův grunt, nazývanou podle nejstaršího hospodáře Zimy. Jan koupil tuto usedlost za 170 kop míšenských grošů, přičemž 79 kop musel složit v hotovosti. Ke statku patřily polnosti („vorané role“) o velikosti 25 strychů což bylo cca 7 hektarů.

Míšeňský groš

K tomu ještě musel zajistit „vejpravu svatební“ dětem Matěje Beneše, každému dát 2 věrtele pšenice a 3 věrtele žita. V létě roku 1755 umírá Janova žena Kateřina a Jan se o dva roky později podruhé oženil s Rozalii Jílkovou dcerou po Martinovi Jílkovi ze Stříteže. S Rozálií měl pouze jednoho syna Jana. Narodil se v roce 1757 a o jeho dalším osudu zatím nic nevíme. Na konci léta roku 1766 Jan umírá ve svých 76 letech. Po Janovi grunt převzal jeho nejstarší syn František Zavoral.


František Zavoral (1726 – 1756)

František se narodil 8.8.1726 v Lubné. Kopie záznamu o jeho narození je zde:

Přepis: Okrztil sem syna gmenem Frantisska narozeneho z rodiczůw Jana Zaworala a Katerzyny z Lubnýho, L. Jan syn Matiege Kreyczyho T1. Matieg Regnsa, 2. Dorota manželka Jana Jerzabka wssychni z Lubnýho

V roce 1752 se František oženil s Marianou Pavlišovou dcerou Baltazara Pavliše z Lubné. Spolu měli dvě děti: Marianu (*1753) a Jana (*1754). Mariana však zemřela jako novorozeně ve věku tří měsíců, takže Jan vyrůstal sám jako jedináček.
František v zimě roku 1755 převzal grunt od svého otce Jana za cenu 200 kop. Musel se samozřejmě vypořádat i se svojí sestrou Kateřinou a nevlastním bratrem Janem, kterým oběma musel vypravit „vejpravu svatební“. Ve smlouvě se zavazuje, že jim poskytne 1 strych pšenice, 2 strychy žita, 1 kus dvouletého dobytka na maso, vědro piva a na koření 1 kopu grošů. Také pro svého otce Jana musel zajistit „vejměnek“, ve kterém mohl starý otec žít až do své smrti.
Vejměnek byl domek buď připojený ke stavení, nebo stojící na pozemku statku, kde starý hospodář, který v pokročilém věku odevzdal mladému své hospodářství, v klidu dožíval svůj život.
Jan si ve smlouvě po svém synu „vymínil“ právě takový domek, což bylo stavení, které už na statku pravděpodobně existovalo právě k tomuto účelu. Víme, že u tohoto domku měl také malou zahrádku a pro sebe měl také kousek palouka za stodolou, kousek louky v lese a 2 kusy dobytka.
František na svém gruntu nehospodařil dlouho, protože v roce 1756 náhle umírá ve věku 29 let. Zanechal tak po sobě vdovu se sotva dvouletým synem Janem.
Františkova žena Mariana samozřejmě nemohla zvládat celou práci na statku sama a tak se ve stejném roce vdává za Martina Ševce ze Sebranic.
Martin se tak přiženil do statku a ujal se živnosti, ale musel se smluvně zavázat, že bude na statku hospodařit pouze do dospělosti Františkova syna Jana, tedy do jeho 22. narozenin.


Jan Zavoral (1754 – ?)

Jan se narodil 25.11.1754 v Lubné na statku 132/146. Kopie záznamu o jeho narození je zde:

Přepis: 25/z Lubnýho/Jan Z./Francz Zaworal Mariana/L. Francz syn po Neb: Martinovy Zaworalovy z Lubnýho T. Katerzina Manžel. Pawla Andrle z Ssirokyho Dolů/Jois Zbitek Capel:

Jan vyrůstal se svými nevlastními sourozenci Martinem, Josefem a Annou Ševcovými až do svých 22 let, kdy převzal po svém otčímovy grunt přesně tak, jak stálo ve smlouvě. Stalo se to na jaře roku 1777. Martin Švec a Mariana dožili své životy ve vejměnku, který zůstal prázdný po Janovi Zavoralovi, který zde zemřel v roce 1766.

V roce 1777 se Jan oženil s Kateřinou Kůtovou, dcerou Jana Kůty z Dolního Újezda čp. 212. Zajímavostí na této svatbě bylo, že spolu s Janem se ženil také jeho nevlastní bratr Martin Švec, který si vzal sestru Kateřiny Kůtové – Ludmilu Kůtovou. Vše dokazuje tento záznam:

Jan a Kateřina spolu měli pět dětí: Františka (*1784), Jana (*1790), Marii Magdalénu (*1793), Josefa (*1800), který zemřel jako dítě a potom znovu Josefa (*1802).

Během doby, kdy Jan hospodařil na Zimově gruntu došlo k přestavbě, nebo vybudování nového stavení, protože v kronice lubenského kronikáře Kopeckého se uvádí u tohoto gruntu, že nese ve štítě nápis: Vystavěno léta páně 1781 nákladem Jana Zavorala. Tento nápis již na čp. 146 v dnešních dnech není.
Za Janova života statek vzkvétal a Jan na něm hospodařil celých 36 let, než ho v roce 1813 předal svému nejstaršímu synovi Františkovi za 600 zlatých.
Jan byl poslední z naší přímé linie, který hospodařil na statku čp. 132/146. Dál náš rod pokračuje životem Josefa Zavorala nejmladšího syna Jana a Kateřiny, který se přestěhoval do stavení čp. 149.


Josef Zavoral (1802 - ?)

Josef se narodil 3.7.1802 v Lubné čp. 132/146. Kopie záznamu o jeho narození je zde:

O Josefově životě mám zatím velmi málo informací, nevím ani kdy se přesunul do chalupy čp. 149 ani od koho tuto chalupu koupil. Zatím mnoho nevím ani o čp. 149 i když k tomuto stavení se náš rod váže nejvíce. Vím jen, že původní číslo popisné této usedlosti bylo 134 a že při přidělování čísel popisných v roce 1770 tuto chalupu obýval jakýsi Martin Bednář. Místní název tohoto stavení zní „U Machačů“ a blízké okolí se nazývá „ve Drahách“. Kolem roku 1830 je vzpomínán Josef Machač po němž je grunt asi pojmenován.
V roce 1833 se náš Josef oženil s Rozárií Uhlířovou dcerou chalupníka Jana Uhlíře s čp. 56 v Dolním Újezdě. Josef a Rozarie měli spolu tři děti: Rozárii (*1834), Jana (*1837) a Annu (*1839). Více informací zatím není k dispozici.
Dál naše přímá linie pokračuje životem Jana Zavorala jako jediného syna Josefa a Rozarie.


Jan Zavoral (1837 – 1895)

Jan Zavoral se narodil 6.4.1837 v Lubné v chalupě čp. 149. Kopie záznamu o jeho narození je zde:

Jan si v roce 1862 vzal Marianu Paclíkovou, dceru chalupníka Františka Paclíka z Pohory čp. 64. Měli spolu celkem osm dětí:

1. Marii Magdalénu (*1862),
2. Žofii (*1863 – + 1865),
3. Jana (*1866),
4. Žofii II. (*1869 – + 1869),
5. Žofii III. (*1869),
6. Anežku (*1873),
7. Helenu (*1876 – + 1877)
8. Josefa (*1880 – + 1959).

O životě Jana a Mariany nemáme zatím další informace. Víme jen, že Jan zemřel 6.6.1895 na zánět ledvin, tedy ve věku 58 let. Mariana zemřela 23.11.1910 na sešlost věkem, bylo jí 73 let.
Další osud jejich dětí, tedy těch co se dožili dospělosti, známe jen velmi málo. Jan si v roce 1904 vzal Marianu Flídrovou z Lezníka čp. 60. Žofie si v roce 1911 vzala Jana Kučeru z Lubné čp. 144. O Anežce a Marii nevíme zatím nic. Nejmladší syn Josef se stal pokračovatelem naší přímé linie.


Josef Zavoral (1880 – 1959)

Josef se narodil 8.8.1880 v Lubné čp. 149. Při jeho porodu asistovala slavná lubenská porodní bába Anna Šimková. Pokřtěn byl v den narození farářem Františkem Bokem.
Dne 18.7.1911 se Josef oženil s Rosalií Kopeckou (*1888) dcerou Josefa Kopeckého z chalupy čp. 177 v Lubné. Jelikož v té době byla hranice zletilosti 24 let, musel dát Josef Kopecký jako otec nezletilé k této svatbě souhlas. Svatba se konala v sebranickém kostele sv. Mikuláše.

Josef Zavoral za I. světové války Prababička Rozalie Kopecká

Rozalie měla s Josefem tři děti: Josefa (*1911), Marii (*1913) a Jana (*1915). Také měli v roce 1914 na vychování nalezence z Vídně malého Karla Šebestu, který však ve stáří 4 měsíců zemřel na zánět žaludku. V září roku 1919 prababička Rozalie náhle umírá na tuberkulózu ve věku pouhých 31 let.

Josef, Marie a Jan Zavoralovi

Josef se o rok později 10.2.1920 znovu oženil a to s Růženou Dvořákovou. Růžena se narodila 7.2.1898 v Oldříši. Spolu měli pět děti: Václava, Františka, Růženu, Ludmilu a Boženu.

Josef a Růžena v roce 1948

Josef zemřel 29.4.1959 v Lubné. Jeho žena Růžena zemřela 18.5.1984 taktéž v Lubné.

Pradědeček Josef v 50. letech