Náboženský život

Náboženství a náboženský život byl nedílnou součástí života našich předků. Pomáhalo jim zorientovat se v běžném životě, dát mu určitý řád (viz. slavení svátků) a smysl, a také sílu čelit těžkým životním situacím. Náboženské vyznání vždy odráželo místní a politickou situaci daného období. Tak můžeme pozorovat jak se pravděpodobně původní evangelické vyznání členů rodu Zavoralů, měnilo v důsledku situace nastalé po bitvě na Bílé hoře (po r. 1620) na převážně katolické.

V roce 1651 byl proveden tzv. Soupis poddaných podle víry, který zaznamenává náboženské vyznání zatím nejstarších členů rodu:

Vavřinec Zavoral – katolík
Justyna žena - evangelík
Matěj syn - evangelík
Martin syn - evangelík
Jirzik syn – evangelík

Pavel Zavoral – katolík
Lydmilla žena – katolík

Můžeme pozorovat, že tehdy ještě někteří členové rodin Zavoralů přiznávají své evangelické vyznání, vždy však s možností nápravy!

Od roku 1664 jsou v Sebranických matrikách již všichni Zavoralové uváděni jako katolíci. Katolické vyznání vydrželo v původní oblasti vzniku rodu (Litomyšlsko, Poličsko) dodnes. Je tak nejčastějším naboženským vyznáním Zavoralů.

13.10.1781 vydal Josef II. tzv. Toleranční patent, což byl zákon, který povoloval, mimo do té doby jediného vyznání katolického, i vyznání v konfesi augsburské (luterské), helvetské (reformované, kalvínské) a činnost pravoslavné církve. Věřící tohoto vyznání nadále směli nabývat majetku, získávat akademické tituly ap. K povoleným protestantským konfesím se přihlásila řada příznivců přežívající Jednoty bratrské.

Po vyhlášení tolerančního patentu r. 1781 se většina obyvatel Telecího, Borové, Pusté Rybné, Širokého Dolu a částečně Kamence, Oldřiše a Sádku přihlásila k evangelickému reformovanému náboženství. Reformované náboženství se rozšířilo i do Poličky a zejména jeho Dolního předměstí, sousedícího s Kamencem.

Nejčastěji se v té době Zavoralové evangelického vyznání hlásili k tzv. helvétskému vyznání. Ještě roku 1870 se k helvétské víře hlásí Josef Zavoral z čp. 97 v Širokém Dole a jeho otec Jan Zavoral z čp. 24. Zde byl patrný vliv evangelické fary v Borové.

Jan Kvapil z Lubné nám ve své knize (Pamětní knížka Jana Kvapila z Lubné z mnohých jiných pamětí sepsaná roku 1826) o této době podává tuto informaci:

Roku 1781 císař Josef II. vydal patent stran víry, kdo v jaké žíti chce. Někteří pravili, že přijmou Beránkovu, někteří helvetskou, jiní arianskou, tak že v jednom domě byla kolikerá víra. Maso v pátek jedli, do kostela nikam nechodili, jen scházeli se v nějaké chalupě a říkali tomu „bethaus“ (modlitebna). Obrazům se rouhali, růžence, bratrstva, mši svatou tupili, sami se křtili, oddávali a pochovávali. Toho času znamenití helvéti v Lubném byli:

čp. 54 – Jan Zavoral
čp. 59 - Jan Kopecký
čp. 60 - Karel Kovář
čp. 62 - Jiřík Kovář
čp. 70 - František Stříteský
čp. 75 - Mikuláš Kopecký
čp. 76 - Jiří Zavoral
čp. 79 - Karel Patočka
čp. 86 - Jan Flídr
čp. 98 - Václav Andrle
čp. 105 - Pavel Břeň
čp. 107 - Matěj Krejčí
čp. 108 - Jan Jána
čp. 143 - Jakub Jílek

I když toleranční patent přinesl určitou náboženskou svobodu, počet evangelíků se postupem času spíše snižoval a Zavoralové přijali vyznání katolické.

Zavoralové, kteří emigrovali v 19. století do Ameriky si většinou s sebou odnesli svoje katolické vyznání. Zde pod vlivem různých evangelických církví dochází většinou ke konverzi i když někteří členové rodu si katolické vyznání zachavali dodnes.
Zavoralové v USA jsou tak členy různých církví např. United Methodist Church, Lutheran Church, The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints (Mormoni) atd.

Neznámější náboženskou osobností vzešlou z našeho rodu byl Jan Method Zavoral, český římskokatolický duchovní, opat Strahovského kláštera.